Probuzení do nového roku

Jak už to tak bývá tak se většina z osazenstva naší planety, obrazně řečeno, probere do nového roku ještě dříve, než stačí v posledním dnu roku minulého usnout. Což většinou je způsobeno nadměrným množstvím krve v alkoholu v oběhu účastníků oslavujících právě ukončení starého a začátek nového roku. Nikdo si vlastně není přesně jist, jakým důsledkem toto snažení skončí. Jedinou jistotou je, že první krůčky k dalším 365 či 6 dnům našich životů jsou více než nejisté. Já osobně bych řekl, že mnohdy nejde ani o krůčky, nýbrž o přeslintané plazení se mezi množstvím skleněných lahví.
A co je toho vlastně příčinou tohoto snažení si vymazat ty nejposlednější vzpomínky tak, aby zabíraly co největší časový úsek?
Pravděpodobně jde o jistou iluzi toho, že bychom naše krátké lidské životy měli znepříjemnit dělením času, tak abychom věděli, kolik nám z toho života ještě zbývá, a já si osobně myslím, že je nasnadě si přiznat, že nejde o velkou oslavu nýbrž o smuteční hostinu dokonavosti jak lidských bytostí, tak v určitém slova smyslu i lidství jako celku. Proto většina osob podstupující tuto sebetrýznivou kúru v odpoledních hodinách ledna prvního pociťuje pocity připomínající rozplizlou tekutost přeslazených moků, pitých večera předešlého. A to je důvodem, proč se již roztržitě těším na další takový úkaz lidskosti.