Iva Vernerová - 19. 11. 2012, 00:01
A jednu, nebo dvě,
sklenky vína,
obrátit se k postavě,
však čí je tohle vina..?
Dostal ses tam, kam jsi chtěl,
ni citu, kroku, znaku tváře,
to už jsi ty neviděl,
duše lháře, ...
Iva Vernerová - 13. 10. 2012, 23:06
Hlavu vzhůru zdviženou,
v ruce pero,
a chystáš se zažehnout,
tu pochodeň,
tu smlouvu,
a věříš,
že se sejdete znovu -
že podepíšeš,
a snad smíš si přát,
byť jedno ...
Iva Vernerová - 6. 10. 2012, 14:58
Prázdná místnost,
tichý pokoj,
jen sklenka vína,
a láhev na stole,
do dna víno,
co omámí ti mysl,
věci,
které ztrácí smysl,
uprostřed tichého pokoje,
jen pár kapek, ...
Iva Vernerová - 30. 09. 2012, 21:44
Stojí naproti tobě,
všude jen sníh,
kolem zimní vločky,
měla by ses bát,
ale ruce jsou tak jisté,
vůbec se netřesou,
oči jak hladové kočky,
vpíjejí se do tebe,
a ...
Iva Vernerová - 29. 09. 2012, 00:34
Mám strach, že kapky krve na šatu,
i ten ostrý nástroj v ruce,
přes zkrvavené kopce,
chtějí žádat odplatu.
To tělo v rudé kaluži,
vlasy špinavé a slepené, ...
Iva Vernerová - 29. 09. 2012, 00:32
Schoulená v rohu,
otrhaná,
truchlí po domovu.
Ostříhali vlasy,
otrhali údy,
polámali duši,
namluvili bludy.
Mezi nitkami,
skelným pohledem,
život bolestí ...
Iva Vernerová - 29. 09. 2012, 00:28
Že prý úsměv léčí
a smích prodlužuje život.
Že slzy stačí
aby prolomily ticho.
Prý pár slov obměkčí i kámen
a jeden pohled prolomí ledy.
Jenže s tím vším už ...
Iva Vernerová - 29. 09. 2012, 00:26
Obraz na stěně,
rám zpráchnivěl věky.
A okno, dříve závěsy chráněné,
proměněné v střepy.
Staré plátno, oprýskané barvy,
a stín, který zde stál by,
nebýt ...
Iva Vernerová - 24. 09. 2012, 18:45
Přišel tak najednou a nečekaně,
až do konce se nevědělo, na čí je straně,
přišel nechtěný a nezván,
přines' sebou ten ledový průvan.
Ze kterého běhá po zádech mráz, ...
Kateřina Kubová - 31. 03. 2012, 23:19
Slunce vstávajíc snaží se přemoci chlad,
požírá bledou mlhu, jako by mělo hlad.
A třpytící se jinovatky na bledě zelené trávě,
zbaví se pak nelítostný kat hravě. ...